archiv
2022
V roce 2022 probíhaly jednotlivé koncerty festivalu na různých místech, na nichž jsme chtěli připomenout pomyslnou životní pouť Františka Bílka Chýnovem. Začínali jsme v neděli 21. srpna koncertem v Hrobech, na místě, odkud Bílkův rod pochází. Na varhany ve zdejším kostele zahrál skladby barokních autorů Ondřej Valenta, varhaník basiliky sv. Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě, kterého na housle doprovodila členka orchestru Národního divadla Šárka Petříková. Pro další koncert jsme se přesunuli do Chýnova, do kostela Nejsvětější Trojice, kde byl František Bílek u renesanční cínové křtitelnice 7. listopadu 1872 pokřtěn. Právě zde jsme se v neděli 28. srpna zaposlouchali s interprety Stamicovým kvartetem a mezzosopranistkou Olgou Černou do komorních skladeb české a světové literatury Antonína Dvořáka, Josefa Suka, Josefa Bohuslava Foerstera a Ottorina Respighiho.
Mládí Františka Bílka nebylo zrovna jednoduché. Ještě mu nebylo ani dvacet let, když odešel na dva roky studovat do Paříže. Život tamní umělecké bohémy mu ale nevyhovoval a i svým dílem se vymykal akademickému pojetí studia a sochy, které zde vytvořil, nebyly v Praze přijaty. Po návratu z Francie a po roční vojenské službě hledal útočiště a bezpečí ve svém rodném Chýnově. Možnost pracovat získal v bývalé schwarzenberské střelnici v Oboře. Tady v lesním tichu zhmotňoval své mystické zážitky v suverénní dřevořezby. Na místo, kde kdysi střelnice stála, jsme pozvali Celloansámbl svaté Cecilie. Mladí violoncellisté tady pod korunami stromů rozezněli své nástroje v neděli 4. září.
Další etapa života Františka Bílka byla už šťastnější. Na pozemku svých rodičů vybudoval v roce 1898 dům s prostorným ateliérem, který brzy navštívila Bílkova osudová žena a celoživotní láska Berta Nečasová. Jaký jiný hudební nástroj než romantická harfa by mohl lépe vystihnout souznění dvou milujících se bytostí? Proto bylo nedělní matinée 11. září v Bílkově ateliéru věnováno přední české sólové harfistce mladší generace Barboře Plaché.
Na poslední z cyklu koncertů jsme se vrátili do chýnovského barokního kostela Nejsvětější Trojice. Tady vystoupil smíšený komorní sbor En Arché pod vedením sbormistra a dirigenta a hobojisty České filharmonie Vojtěcha Jouzy a na rozloučení s festivalem a Františkem Bílkem provedl kromě jiného Stabat Mater od Josefa Bohuslava Foerstera.
2021
V roce 2021 se sešla dvě významná výročí: uběhlo osmdesát let od úmrtí slavného chýnovského rodáka, sochaře Františka Bílka, a sedmdesát let od smrti jeho přítele, hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera. K této příležitosti uspořádala Římskokatolická farnost Chýnov sérii koncertů klasické hudby.
Na zahajovacím koncertě v kostele Nejsvětější Trojice v Chýnově v neděli 22. srpna zazněl výběr z vokálních a varhanních děl Josefa Bohuslava Foerstera v podání mezzosopranistky Olgy Černé a strahovského varhaníka Vladimíra Roubala, následující neděli 29. srpna se o hudební matinée v Bílkově chýnovském ateliéru postaral violoncellový soubor studentů a absolventů Pražské konzervatoře. V nedělní podvečer 5. září měli návštěvníci festivalu jedinečnou příležitost poslechnout si Dechový kvintet, op. 95 Josefa Bohuslava Foerstera v podání předního dechového souboru Belfiato quintet. Čtvrtý koncert se uskutečnil 12. září v kostele sv. Petra a Pavla v Hartvíkově a vystoupil na něm smíšený pěvecký sbor Lumen pod vedením sbormistra Petra Koronthályho. V tomto nenápadném, zapomenutém místě je interiér kostela vyzdoben vzácnou beuronskou malbou, která inspirovala významné umělce, mj. i skladatelova bratra Viktora Foerstera. Závěr festivalu v neděli 19. září patřil především vzpomínce na sochaře Františka Bílka. Jeho tvorba je v Chýnově zastoupena řadou náhrobků na místním hřbitově. Po komentované prohlídce těchto soch a reliéfů, včetně monumentální „Modlitby nad hroby“, místa posledního odpočinku Františka Bílka, následoval v obřadní síni koncert mužského pěveckého sboru Novocantus z Nového Města na Moravě pod vedením Františka Ostrého.
Po celou dobu trvání festivalu byla na farní zahradě vedle kostela v Chýnově k zhlédnutí exteriérová putovní výstava přehledně mapující pestrý život a rozsáhlou tvorbu neprávem poněkud opomenutého, ale v posledních letech znovu objevovaného hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera. Výstavu tvoří čtrnáct rozměrných panelů, v jejichž úvodu je vždy fotografie jednoho z reliéfů kolínské dřevořezby křížové cesty od Františka Bílka symbolizující tak tvůrčí a duchovní souznění obou umělců.